Vlhkost vzduchu a pocitová  teplota

Mezi základní meteorologické prvky patří vlhkost vzduchu, která vyjadřujeme množství vodní páry ve vzduchu.

Vlhkost vzduchu typicky kolísá v průběhu jednotlivého dne i v průběhu roku. Větší průměrná vlhkost na našem území se vyskytuje v létě, naopak nejnižší bývá v zimním období. Denní kolísání relativní vlhkosti vzduchu je nejvíce spjato s teplotou vzduchu, proto maximum nastává většinou ráno (příznakem bývají na podzim mlhy), nejmenší je naopak v době kulminace teploty vzduchu, roli však hraje i chod větru (vyšší rychlost většinou vlhkost snižuje).

Druhým faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je pak subjektivní vnímání teploty lidským organismem. Tento faktor je vysoce individuální, někdo má rád teplo, jiný chodí i v zimě v krátkých kalhotách. Termoregulační systém každého z nás se s vnější teplotou vyrovnává jinak úspěšně. Přesto lze vliv ostatních meteorologických prvků na vnímání teploty určitým způsobem vyjádřit prostřednictvím takzvané „pocitové teploty“.

Ta je v horkých dnech zvyšována právě větší vlhkostí vzduchu – hovoříme o dusnu. Pro středoevropana je snesitelnějších suchých 37 °C v poušti, než stejných, ale vlhkých 37 °C v tropech. Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu, než ve vlhkém, který již další vodu (pot) není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.

Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C, tomuto efektu se říká „wind chill“. Nepříjemné prochladnutí při lyžování za –2°C a silného větru a naopak skvělé lyžování při –10 °C° při jasné obloze si vybaví snad každý lyžař. S efektem „wind-chill“ se ale můžete setkat i za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza (místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou) snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus a člověk se velmi snadno spálí, neboť necítí hřející slunce.

V USA je pocitová teplota poměrně běžným údajem uváděným v meteorologických předpovědích. Její přesné určení není úplně snadné, vypočítává se ze vzorců do nichž se dosazuje právě rychlost větru, vlhkost vzduchu a případně další parametry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>